Vystudoval jsem strojní průmyslovku v Uherském Hradišti v letech 1973–1977. Po vojně jsem byl několik let mistrem v železárnách ve Veselí nad Moravou a pak pracoval v místní výrobě vína – sklepní hospodářství JZD Blatnice. Víno jsem vyráběl i soukromě a měl jsem nově postavené prostory, kde jsem se zabýval výrobou vína a pořádal zájezdy. V roce 1991 jsem jel na Salimu do Brna okouknout sortiment vína a náhodou jsem přešel do pavilonu, kde byli pekaři. Tam mě moc zaujala výroba pekařských výrobků od jedné firmy z Bavorska.Tehdy jsem si začal pohrávat s myšlenkou, že bych prostory, co jsem měl doma, předělal na pekárnu. Zjistil jsem bližší informace od dodavatele a domluvili se na návštěvě u nás, abych jim tyto prostory ukázal. Návštěva se uskutečnila v květnu. Veškeré stavební úpravy a provozní potřeby, které bylo nutné zajistit pro výrobu, jsme si odsouhlasili a začali jsme tak postupně budovat pekárnu. Například výška stropů neodpovídala požadavkům hygieny, takže se muselo všechno rozbít a stropy zvedat… Takže k pekařině mě přivedla vlastně velká náhoda, ale vůbec toho nelituji, že jsem se na ni dal, i když začátky byly někdy hodně divoké. Za to, čeho jsme za 20 let dosáhli, patří velký dík mé rodině a také všem zaměstnancům, bez kterých bychom to nesvedli.
Na začátku jsem musel zajistit financování nové technologie, která stála 4 miliony. Sehnal jsem si leasingovou společnost v Praze, firmu Corfin, u které jsem byl teprve pátý klient. Úvěr byli ochotni dát, ale musel jsem vyplnit žádost, kde se ptali: kde budeme rozvážet pečivo, jaké množství budeme péct, kolik budeme mít zaměstnanců atd. Tuto žádost jsem vypisoval na koleni v Praze „u koňa“ (socha Sv. Václava) na granci. Úvěr jsem dostal, nakoupili jsme technologii a 25. 10. 1991 jsme upekli první chleba v rekonstruovaných prostorách sklepního hospodářství. Tyto prostory byly ve dvoře rodinného domu.
V rodinném domě byla také kancelář, šatny a sociální zařízení pro zaměstnance. Na zahájení výroby přijeli dva pekaři z Německa, tři dny nám předváděli výrobu a zároveň popíjeli víno ze sklepa. Po třech dnech značně opilí odjeli a nechali nás v tom. Začali jsme teda péct, měli jsme dvousměnný provoz po třech zaměstnancích.
Manželka pekla a já jsem zajišťoval odbyt a rozvoz pečiva. Na Vánoce jsme zjistili, že jsme nevydělali ani korunu a musel jsem si vzít další úvěr na 600 tisíc, abych měl na zaplacení třech splátek leasingové společnosti. A tak jsme bojovali dalších 5 let, až se podařilo leasing splatit. Jakmile výroba začala narůstat, tak jsme zjistili, že stávající prostory jsou malé a mají nevyhovující sociální zázemí, co se týče soukromí v rodinném domě.
V současné době máme 108 zaměstnanců, 10 vlastních prodejen, 6 rozvážkových aut a zásobujeme okolo 240 prodejen. Pečeme na padesát druhů sladkého pečiva, patnáct druhů chleba, rohlíky obyčejné, celozrnné, grahamové, listové, plundrové a nopalové. V celkovém sortimentu nechybí také dia výrobky a koblihový program.
V červnu 2012 jsme zprovoznili novou budovu na výrobu sladkého pečiva a svatebních koláčků, která si vyžádala nutnost klimatizovaného prostoru a je vybavena moderní technologií od firmy Kornfeil.
Obě dcery už od dětství pomáhaly v pekárně, jedna byla v druhé třídě a druhá chodila do třetí třídy. Každou neděli pomáhaly manželce, stály u stolu na bedýnkách, aby na stůl dostaly, a zabalovaly například šátečky a jiné sladké pečivo. V dnešní době mladší dcera pracuje jako technolog a stará se o kvalitu pečiva, starší dcera je momentálně na mateřské dovolené, ale jinak je obchodní manažer a nejstarší syn dělá mistra na lince sladkého pečiva. Myslím, že jim to jde velmi dobře, ale nesmím je přechválit, vždycky je prostor pro zlepšování.
Naší dominantou jsou svatební koláčky, které se vyrábí z převalovaného máslového těsta. Dodáváme je do všech našich prodejen a rozvážíme po celém okolí a díky novým prostorám máme daleko větší výrobní kapacitu, takže není problém v případě zájmu dodávat do dalších sítí prodejen odběratelům po celé republice. Zvažujeme i možnost dodávek do Vídně, která není zas tak daleko.
Pro nás je nejdůležitější vysoká kvalita našich výrobků, dodržování poctivých receptur a použití kvalitních surovin. Postupně si budujeme síť vlastních prodejen, kterých máme v současné době 10, protože do velkých řetězců se nedá dodávat z důvodu pro nás nesplnitelných podmínek. Dlouhodobě se snažíme budovat dobré vztahy s našimi odběrateli.
Já spíš myslím na ty pozitivní věci. V poslední době mi udělalo radost rozdělení výroby do samostatných budov, kde vyrábíme běžné pečivo, chleba a v druhé budově sladké pečivo a svatební koláčky. A ještě vybudování vlastního zdroje vody
Přispívám na různé organizace, např. Zdravotní klaun, Stonožka, různé regionální sponzoringy (dětské domovy, různé akce, plesy apod.), také podporuji místní fotbalový klub. Prakticky kdo se na mne obrátí, neodejde s prázdnou.
Hraju na klarinet a od 14 let jsem členem místní dechové kapely „Blatničané“. Blatnice pod Svatým Antonínkem je jedna z největších vinařských obcí v republice a je u nás poutní místo sv. Antonínek, kde právě s dechovou kapelou hrajeme několikrát v roce na poutích. Dokonce mi jeden místní historik kdysi tvrdil, že prý jsem vzdálený potomek slavného skladatele Johanna Sebastiana Bacha. No nevím, jistá podoba v příjmení by tu byla, ale skládat a hrát na varhany jako on neumím.
Když pán Bůh dá, tak abychom přečkali tuto krizovou dobu, kdy je navyšování cen vstupů, navyšování energie a snižování cen výrobků, a to říkám za všeckých pekařů, jakože se Bachan jmenuji.
Vždycky jsem chtěl být farmářem, mít koně a další zvířata co patří na farmu, tak jsem se dal na chov daňků, kterých mám ve své oboře, kterou neustále zvětšuji, již 62. Je to takový můj relax, kde se vždy odreaguju od všeho dění v pekárně. Sednu si na pařez, koukám na ta krásná zvířata a je mi dobře.
Podpořené projekty z Evropské unie
Pekárna Bachan | © Copyright 2020 | www.webmanage.cz